Hrad Houska
23. srpna 2007 v 7:52
|
Záhady
Hrad Houska je proslulý mužem,který se zjevuje v černé kápi a straší kempisty čili odvážlivce kteří si dovolili přespat na hradě. Na hradě prý také existuje brána do pekla kterou některým návštěvníkům dělalo problém bránou
projít. Některým se udělalo nevolno odešli z hradu i s koupenými lísky. Skutečná záhada.

Tato stavba tvoří romantickou dominantu Dubské pahorkatiny, plné krásných pískovcových útvarů. Hrad byl zbudován počátkem 14. století a jeho prvním majitelem se stal Hynek Berka z Dubé. Po řadě dalších pánů přechází hrad po roce 1620 do majetku Albrechta z Valdštejna. Na základě císařských rozhodnutí z poloviny 17. století měl být hrad pro svou zchátralost zbořen. Později bylo toto rozhodnutí zrušeno a jsou zbořeny pouze stavby obranného charakteru, obytná část je zachována. V roce 1823 byly na chátrajícím hradu provedeny stavební úpravy. Dnes je Houska v dezolátním stavu….
Tolik historie, která nám toho příliš neřekne. Obraťme se proto na legendy a zápisy starých kronik. Traduje se, že hrad Houska by měl být starší, než hrad Bezděz, který patří mezi naše nejstarší dochované hrady vůbec. I když dnes můžete vidět jenom torzo kdysi majestátního hradu, staré plány napovídají, že šlo o velmi rozsáhlou stavbu. A tady začínají první otazníky.
Hrad Houska stojí v místě, které nemá ze strategického hlediska žádný význam. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v naprosto pusté krajině, a navíc bez dostupného zdroje vody. Neexistuje tedy žádný rozumný důvod, proč byl vlastně zbudován.
projít. Některým se udělalo nevolno odešli z hradu i s koupenými lísky. Skutečná záhada.

Tato stavba tvoří romantickou dominantu Dubské pahorkatiny, plné krásných pískovcových útvarů. Hrad byl zbudován počátkem 14. století a jeho prvním majitelem se stal Hynek Berka z Dubé. Po řadě dalších pánů přechází hrad po roce 1620 do majetku Albrechta z Valdštejna. Na základě císařských rozhodnutí z poloviny 17. století měl být hrad pro svou zchátralost zbořen. Později bylo toto rozhodnutí zrušeno a jsou zbořeny pouze stavby obranného charakteru, obytná část je zachována. V roce 1823 byly na chátrajícím hradu provedeny stavební úpravy. Dnes je Houska v dezolátním stavu….
Tolik historie, která nám toho příliš neřekne. Obraťme se proto na legendy a zápisy starých kronik. Traduje se, že hrad Houska by měl být starší, než hrad Bezděz, který patří mezi naše nejstarší dochované hrady vůbec. I když dnes můžete vidět jenom torzo kdysi majestátního hradu, staré plány napovídají, že šlo o velmi rozsáhlou stavbu. A tady začínají první otazníky.
Hrad Houska stojí v místě, které nemá ze strategického hlediska žádný význam. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v naprosto pusté krajině, a navíc bez dostupného zdroje vody. Neexistuje tedy žádný rozumný důvod, proč byl vlastně zbudován.
Velmi zajímavý je tento hrad i po architektonické stránce. Stavba je čtvercového půdorysu a na rozdíl od ostatních hradů je zbudován ne tak, aby se bránil proti nájezdníkům a oblehatelům, zkrátka proti nebezpečí přicházejícímu zvenčí, ale naopak tak, aby se co nejlépe střežilo něco, co je uvnitř. Tomu napovídá i rozmístění dnes už neexistujících věží, které byly postaveny ve vnitřním areálu hradu. Samozřejmě i dnes známe stavby podobného charakteru - totiž věznice se svými strážními stanovišti. Celý "obranný" systém zaměřený proti "vnitřními nepříteli" svíral jako v kleštích tu část hradu, která se jako jediná zachovala dodnes. Ano, jedná se o obytnou část, která - jako jediná - nebyla v 17. století zbořena. Její součástí je hradní kaple, která stála v centru celého hradního systému, a jak se zdá, je tím nejdůležitějším místem….
Staré kronikářské zápisy potvrzují výjimečnost Housky; odedávna zde konali službu nejlepší páni z celé České země. Proč asi tehdejší elita sloužila právě na hradě strategicky tak bezvýznamném? Kronikáři dále naznačují, že se zde střežilo "něco", co se nesmělo dostat ven. Vodítkem by snad mohla být legenda o tom, že ve skále, na níž byl hrad zbudován, vedla průrva až do pekla. Za pojem peklo si můžeme dosadit prakticky cokoliv. Nechme ale promluvit kronikáře Václava Hájka z Libočan:
Léta 878: Slavibor Bšovský, jinák Mělnický, kterémuž proto, že byl z rodu Hrabova, někteří Hrabě a jiní Hrabovec říkali, maje syna krásného vzrostu a mužné postavy, velmi jej miloval, jemuž bylo jméno Housek. Protož rozkázal na jedné vysoké skále hrad pevný postaviti a od jména syna svého kázal jej Housek neb Houskov jmenovati. A když byl dokonán, nalezena jest nedaleko od toho hradu díra jedna u veliké skále, v kteréžto díře množství rozličných duchuov obývalo, kteříž pomalu více a více lidem tu obývajícím překážku činili a někdy rozličných hovad tvářností proměňujíce se lidem tu obývajícím ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi, takže pro rozličné lidem od tých duchuov překážky a přísahy ten hrad byl pustý zuostaven.
No, tomu už říkám zajímavá zpráva. Je možné, že právě nad touto průrvou byla zbudována hradní kaple. Mimochodem, je zvláštní, že stěny této kaple jsou porostlé lišejníkem a neustále vlhké i za toho nejparnějšího léta, zatímco stěny sousedních místností jsou zcela suché. Sama kaple je považována za nejpozoruhodnější prostoru hradu. Zaujímá na výšku celé přízemí a první patro. Na východě je uzavřená pěti stranami osmiúhelníka, na západě ji zakončuje tribuna přístupná buď z vnější dřevěné pavlače, nebo točitým schodištěm z dolní části kaple. Tím nejdůležitějším v kapli je fresková výzdoba, nalezená při opravách hradu v letech 1928-29. Fresky pocházejí s největší pravděpodobností z 30. let 14. století a zachovaly se téměř v původní podobě. Patří jak tematicky, tak výtvarně k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě. Pokrývají stěny v obdélníkových pásech. Ústředním motivem je obraz ukřižování, v té době nepříliš obvyklý. Na bočních stěnách jsou výjevy ze života Panny Marie. Na stranách lodi jsou proti sobě umístěny dvě velké postavy archanděla Michaela, vůdce nebeského vojska proti padlým andělům, ochránce proti mocnostem zla a ochranného ducha anděla Izraele, vůdce křesťanských vojsk. Na jedné straně Michael váží duše při posledním soudu, na druhé straně bojuje s drakem, symbolem zla, ďábla.
Nad tribunou se tyčí, obklopen postavami světic, svatý Kryštof, legendární mučední ze třetího století. Další fresky se nacházejí na oblých stěnách schodiště a znázorňují opět boj dobra se zlem; zajímavá je postava bojovníka s obrovským lukem, u nás v té době nepříliš obvyklá.
Vzhledem k zlověstným pověstem, které se vztahují k hradu, nás výzdoba kaple ani příliš nepřekvapuje. Zato je stále naléhavější otázka - co se zde skrývalo, že byl kvůli "tomu" vybudován celý hrad, navíc střežený elitní posádkou své doby? Pojďme dál, možná že nám další vyprávění poodkryje závoj tajemství…
Traduje se, že v podzemí hradu je množství podzemních chodeb a prostor, v nichž má být pohřbena spousta "věcí" a koster "nelidí". Vodítkem pro vstup do těchto chodeb by mělo být znamení nad dnes už neexistující hradní bránou.
Otázek vyvstává víc než dost. Byl snad hrad Houska spolu s hradní kaplí postaven jako ohromná zátka, která brání vstupu čehosi z "pekla" na tento svět? Kdo to jsou "nelidé"? Existovala nebo existuje zde "brána" do jiného (paralelního?) světa, jehož obyvatelé jsou od nás natolik odlišní, že splňovali představu o obyvatelích pekel - ďáblech a démonech?
Možná se vám zdá, že obavy středověkého člověka do dnešní doby nepatří. Nenechte s mýlit, tajemství hradu je živé až do dnešních dnů a stále jsou lidé, které znepokojuje. Psychotronici v okolí hradu skutečně nalézají cosi, co nazývají bránami či přestupy "kamsi jinam". Tomu věřit můžeme, ale nemusíme. Jisté však je, že spoluautor tohoto článku, redaktor Českolipského deníku, napsal v červenci letošního roku krátkou úvahu o hradu Houska i o výše naznačených skutečnostech. Hned druhý den poté, co zmíněná úvaha vyšla, se objevil v redakci Českolipského deníku velmi podivný člověk. Byl vyšší postavy, vypadal na sedmdesát a pohyboval se velmi vzpřímeně. Zarážející byl jeho propadlý a bledý obličej, s velmi světle modrýma očima. Přesto že bylo pořádné vedro (kolem 30 stupňů), měl na hlavě černý klobouk a oblečen byl do černého dlouhého pláště. Vyjadřoval se velmi spisovnou češtinou, jakoby ze staré školy. Působil velmi rozumně a inteligentně. Káral redaktora za zveřejnění onoho článku, za zmínky o podzemí hradu s tím, že jsou to věci, do kterých by se lidé neměli pouštět, že on ví, o čem mluví, a že by zveřejnění těchto věcí způsobilo paniku. Také ho velmi zajímal zdroj, že kterého novinář svoje informace získal. Nepůsobil nikterak výhružně, spíš varoval jako člověk, který ví více než ti ostatní. Po půlhodině odešel, aniž se představil nebo nějak opodstatnil důvod svého varování. Ufologové podobné případy znají - že by se jednalo o nějakého "Man in black" po česku? (Poznámka editora: všechno může být jinak - podívejte se ještě jednou na začátek kapitoly Pohled do tváře synů nebes z úvodního příspěvku tohoto čísla!)
Autoři článku také mluvili s odvážlivce, který chtěl na Housce přespat. První pokus byl neúspěšný. Brána byla zavřená, začalo se schylovat k bouřce, a navíc na něj padl zvláštní pocit strachu, takže od svého úmyslu upustil. O rok později se pokusil o totéž znovu. Brána byla tentokrát otevřená, ale z ničeho nic se obloha zatáhla těžkými šedivými mraky a začaly ji křižovat blesky, aniž by se dalo do deště. Sotva zmíněný odvážlivec prošel hradní bránou, bezdůvodně se roztřásl po celém těle, začal ho zalévat studený pot a přepadla ho podivná tíseň. Přestože není žádný bázlivec, uposlechl tohoto zvláštního varování a velmi rychle opustil prostor hradu. Odcházel za iluminace křižujících se blesků a měl nepříjemný pocit, že ho na strmé cestě vedoucí liduprázdnou krajinou sleduje postava v mnišské kápi, která nemá obličej…
Třetí a poslední pokus uskutečnil po zveřejnění onoho článku v Českolipském deníku. Tradičně zatažená obloha ani tíseň našeho hrdinu neodradily, takže pronikl až na nádvoří veřejnosti nepřístupného hradu. Co ho zde okamžitě zarazilo, byli dva mrtví dravci - zřejmě poštolky. Práci nebyli mrtví dlouho, poněvadž jejich těla byla neporušená. Dalšího ptáka - tentokrát havrana - nalezl na schodech uvnitř hradu. Pokud jste zvědaví na děsivé noční zážitky nezvaného návštěvníka, budete zklamáni. Celou noc prospal jako batole a nic zvláštního se mu nepřihodilo….
Vraťme se však na chvíli k mrtvým ptákům. Kdo nebo co je zabilo, sice nevíme, ale v souvislostech, které jsme naznačili, vyznívá tento nález více než zlověstně. Snad to mělo být varování. Například v oblastech rumunské Transylvánie přežívá zvyk přibíjet části šelem (vlčí či medvědí tlamy nebo tlapy) na vrata jako ochranu před zlem. Možná s tímto rituálem souvisí i mrtvé poštolky. Má snad někdo mezi obyvateli žijícími v podhradí Housky povědomost o zlu vycházejícím zevnitř hradu a snaží se proti němu bránit vlastními svéráznými prostředky, poté co byl hrad svými strážci nadobro opuštěn?
Zatím nejčerstvější zpráva stará jen pár měsíců se týká výpovědi dělníka, podílejícího se na rekonstrukčních pracích, které na Housce probíhají. Z ničeho nic uslyšel podivné hlasy, které vycházely z kaple, začal se cítit velice podivně. Když se pokusil porozumět oněm hlasům, jediné, co pochytil, bylo slovo "seraf". Když nahlédl do kaple, byla prázdná…
Podíváme-li se do biblického slovníku, zjistíme, že seraf nebo také serafín, hebrejsky sáraf, se v bibli nalézá ve dvou podobách - jednak jako ohnivý had, jedna jako ohnivý drak. Společným znakem tu není podoba, ale pálivost. Seraf je nebeskou služebnou bytostí, která měla tři páry křídel, z nichž jeden užívá k létání kolem božího trůnu, jeden k zakrývání svého obličeje a jeden k zakrytí nohou na znamení pokory před Hospodinem. Úkolem této bytosti bylo oslavovat Boha v slavnostním chóru, jehož zvuk otřásal základy nebeského paláce. Také zprostředkovával styk mezi nebem a zemí. Někteří se domnívají, že jeho jméno je odvozeno od babylonského Šarapu (= Nergal, božstvo ohně), a tvrdí, že jde o plameny zahalující božstvo. Jiní myslí na mitamskou bohyni Saraf, jiní na egyptské seref, označující strážce hrobů nebo chrámových prahů.
Člověka až mrazí, promyslí-li všechny známé okolnosti do detailů. Ale ještě jsem nezmínili všechna fakta, se závěry tedy ještě několik řádků počkejme
Staré kronikářské zápisy potvrzují výjimečnost Housky; odedávna zde konali službu nejlepší páni z celé České země. Proč asi tehdejší elita sloužila právě na hradě strategicky tak bezvýznamném? Kronikáři dále naznačují, že se zde střežilo "něco", co se nesmělo dostat ven. Vodítkem by snad mohla být legenda o tom, že ve skále, na níž byl hrad zbudován, vedla průrva až do pekla. Za pojem peklo si můžeme dosadit prakticky cokoliv. Nechme ale promluvit kronikáře Václava Hájka z Libočan:
Léta 878: Slavibor Bšovský, jinák Mělnický, kterémuž proto, že byl z rodu Hrabova, někteří Hrabě a jiní Hrabovec říkali, maje syna krásného vzrostu a mužné postavy, velmi jej miloval, jemuž bylo jméno Housek. Protož rozkázal na jedné vysoké skále hrad pevný postaviti a od jména syna svého kázal jej Housek neb Houskov jmenovati. A když byl dokonán, nalezena jest nedaleko od toho hradu díra jedna u veliké skále, v kteréžto díře množství rozličných duchuov obývalo, kteříž pomalu více a více lidem tu obývajícím překážku činili a někdy rozličných hovad tvářností proměňujíce se lidem tu obývajícím ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi, takže pro rozličné lidem od tých duchuov překážky a přísahy ten hrad byl pustý zuostaven.
No, tomu už říkám zajímavá zpráva. Je možné, že právě nad touto průrvou byla zbudována hradní kaple. Mimochodem, je zvláštní, že stěny této kaple jsou porostlé lišejníkem a neustále vlhké i za toho nejparnějšího léta, zatímco stěny sousedních místností jsou zcela suché. Sama kaple je považována za nejpozoruhodnější prostoru hradu. Zaujímá na výšku celé přízemí a první patro. Na východě je uzavřená pěti stranami osmiúhelníka, na západě ji zakončuje tribuna přístupná buď z vnější dřevěné pavlače, nebo točitým schodištěm z dolní části kaple. Tím nejdůležitějším v kapli je fresková výzdoba, nalezená při opravách hradu v letech 1928-29. Fresky pocházejí s největší pravděpodobností z 30. let 14. století a zachovaly se téměř v původní podobě. Patří jak tematicky, tak výtvarně k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě. Pokrývají stěny v obdélníkových pásech. Ústředním motivem je obraz ukřižování, v té době nepříliš obvyklý. Na bočních stěnách jsou výjevy ze života Panny Marie. Na stranách lodi jsou proti sobě umístěny dvě velké postavy archanděla Michaela, vůdce nebeského vojska proti padlým andělům, ochránce proti mocnostem zla a ochranného ducha anděla Izraele, vůdce křesťanských vojsk. Na jedné straně Michael váží duše při posledním soudu, na druhé straně bojuje s drakem, symbolem zla, ďábla.
Nad tribunou se tyčí, obklopen postavami světic, svatý Kryštof, legendární mučední ze třetího století. Další fresky se nacházejí na oblých stěnách schodiště a znázorňují opět boj dobra se zlem; zajímavá je postava bojovníka s obrovským lukem, u nás v té době nepříliš obvyklá.
Vzhledem k zlověstným pověstem, které se vztahují k hradu, nás výzdoba kaple ani příliš nepřekvapuje. Zato je stále naléhavější otázka - co se zde skrývalo, že byl kvůli "tomu" vybudován celý hrad, navíc střežený elitní posádkou své doby? Pojďme dál, možná že nám další vyprávění poodkryje závoj tajemství…
Traduje se, že v podzemí hradu je množství podzemních chodeb a prostor, v nichž má být pohřbena spousta "věcí" a koster "nelidí". Vodítkem pro vstup do těchto chodeb by mělo být znamení nad dnes už neexistující hradní bránou.
Otázek vyvstává víc než dost. Byl snad hrad Houska spolu s hradní kaplí postaven jako ohromná zátka, která brání vstupu čehosi z "pekla" na tento svět? Kdo to jsou "nelidé"? Existovala nebo existuje zde "brána" do jiného (paralelního?) světa, jehož obyvatelé jsou od nás natolik odlišní, že splňovali představu o obyvatelích pekel - ďáblech a démonech?
Možná se vám zdá, že obavy středověkého člověka do dnešní doby nepatří. Nenechte s mýlit, tajemství hradu je živé až do dnešních dnů a stále jsou lidé, které znepokojuje. Psychotronici v okolí hradu skutečně nalézají cosi, co nazývají bránami či přestupy "kamsi jinam". Tomu věřit můžeme, ale nemusíme. Jisté však je, že spoluautor tohoto článku, redaktor Českolipského deníku, napsal v červenci letošního roku krátkou úvahu o hradu Houska i o výše naznačených skutečnostech. Hned druhý den poté, co zmíněná úvaha vyšla, se objevil v redakci Českolipského deníku velmi podivný člověk. Byl vyšší postavy, vypadal na sedmdesát a pohyboval se velmi vzpřímeně. Zarážející byl jeho propadlý a bledý obličej, s velmi světle modrýma očima. Přesto že bylo pořádné vedro (kolem 30 stupňů), měl na hlavě černý klobouk a oblečen byl do černého dlouhého pláště. Vyjadřoval se velmi spisovnou češtinou, jakoby ze staré školy. Působil velmi rozumně a inteligentně. Káral redaktora za zveřejnění onoho článku, za zmínky o podzemí hradu s tím, že jsou to věci, do kterých by se lidé neměli pouštět, že on ví, o čem mluví, a že by zveřejnění těchto věcí způsobilo paniku. Také ho velmi zajímal zdroj, že kterého novinář svoje informace získal. Nepůsobil nikterak výhružně, spíš varoval jako člověk, který ví více než ti ostatní. Po půlhodině odešel, aniž se představil nebo nějak opodstatnil důvod svého varování. Ufologové podobné případy znají - že by se jednalo o nějakého "Man in black" po česku? (Poznámka editora: všechno může být jinak - podívejte se ještě jednou na začátek kapitoly Pohled do tváře synů nebes z úvodního příspěvku tohoto čísla!)
Autoři článku také mluvili s odvážlivce, který chtěl na Housce přespat. První pokus byl neúspěšný. Brána byla zavřená, začalo se schylovat k bouřce, a navíc na něj padl zvláštní pocit strachu, takže od svého úmyslu upustil. O rok později se pokusil o totéž znovu. Brána byla tentokrát otevřená, ale z ničeho nic se obloha zatáhla těžkými šedivými mraky a začaly ji křižovat blesky, aniž by se dalo do deště. Sotva zmíněný odvážlivec prošel hradní bránou, bezdůvodně se roztřásl po celém těle, začal ho zalévat studený pot a přepadla ho podivná tíseň. Přestože není žádný bázlivec, uposlechl tohoto zvláštního varování a velmi rychle opustil prostor hradu. Odcházel za iluminace křižujících se blesků a měl nepříjemný pocit, že ho na strmé cestě vedoucí liduprázdnou krajinou sleduje postava v mnišské kápi, která nemá obličej…
Třetí a poslední pokus uskutečnil po zveřejnění onoho článku v Českolipském deníku. Tradičně zatažená obloha ani tíseň našeho hrdinu neodradily, takže pronikl až na nádvoří veřejnosti nepřístupného hradu. Co ho zde okamžitě zarazilo, byli dva mrtví dravci - zřejmě poštolky. Práci nebyli mrtví dlouho, poněvadž jejich těla byla neporušená. Dalšího ptáka - tentokrát havrana - nalezl na schodech uvnitř hradu. Pokud jste zvědaví na děsivé noční zážitky nezvaného návštěvníka, budete zklamáni. Celou noc prospal jako batole a nic zvláštního se mu nepřihodilo….
Vraťme se však na chvíli k mrtvým ptákům. Kdo nebo co je zabilo, sice nevíme, ale v souvislostech, které jsme naznačili, vyznívá tento nález více než zlověstně. Snad to mělo být varování. Například v oblastech rumunské Transylvánie přežívá zvyk přibíjet části šelem (vlčí či medvědí tlamy nebo tlapy) na vrata jako ochranu před zlem. Možná s tímto rituálem souvisí i mrtvé poštolky. Má snad někdo mezi obyvateli žijícími v podhradí Housky povědomost o zlu vycházejícím zevnitř hradu a snaží se proti němu bránit vlastními svéráznými prostředky, poté co byl hrad svými strážci nadobro opuštěn?
Zatím nejčerstvější zpráva stará jen pár měsíců se týká výpovědi dělníka, podílejícího se na rekonstrukčních pracích, které na Housce probíhají. Z ničeho nic uslyšel podivné hlasy, které vycházely z kaple, začal se cítit velice podivně. Když se pokusil porozumět oněm hlasům, jediné, co pochytil, bylo slovo "seraf". Když nahlédl do kaple, byla prázdná…
Podíváme-li se do biblického slovníku, zjistíme, že seraf nebo také serafín, hebrejsky sáraf, se v bibli nalézá ve dvou podobách - jednak jako ohnivý had, jedna jako ohnivý drak. Společným znakem tu není podoba, ale pálivost. Seraf je nebeskou služebnou bytostí, která měla tři páry křídel, z nichž jeden užívá k létání kolem božího trůnu, jeden k zakrývání svého obličeje a jeden k zakrytí nohou na znamení pokory před Hospodinem. Úkolem této bytosti bylo oslavovat Boha v slavnostním chóru, jehož zvuk otřásal základy nebeského paláce. Také zprostředkovával styk mezi nebem a zemí. Někteří se domnívají, že jeho jméno je odvozeno od babylonského Šarapu (= Nergal, božstvo ohně), a tvrdí, že jde o plameny zahalující božstvo. Jiní myslí na mitamskou bohyni Saraf, jiní na egyptské seref, označující strážce hrobů nebo chrámových prahů.
Člověka až mrazí, promyslí-li všechny známé okolnosti do detailů. Ale ještě jsem nezmínili všechna fakta, se závěry tedy ještě několik řádků počkejme


Bermudský trojuhelník
23. srpna 2007 v 7:13
|
Záhady
Záhadná oblast smrti v mořských hlubinách, nepohybující se Sargasové moře plné chaluh a řas,snad bájna Atlantida prostor hrůzy pro plachetnice,to je tajemný bermudský trojúhelník který také nese nazvy jako ďábelský trojúhelník, moře duchů a smrti, hřbitov Atlantiku.Je to pomyslný trojúhelník spojující jižní špičku Floridy na západě bermudské ostrovy na severu a na jihu klesá k mořským pláním na západě ostrova Barbados.
V dubnu 1973 se loď Qeen Elisabeth plující 35 uzlů se ztratila při nájezdu do Bermudského trojuhelníku ze stínítek pobřežních radarů ačkoli byla viditelná pouhým okem, přičemž ji vynechali tři kotle a zhroutila se celá dodávka elektrické energie.
Jste-li fandové tajemných věcí a záhad, pak vám v minulosti jistě neušla zmínka o bermudském trojúhelníku. O místě, které se nachází východně od Spojených států, bylo napsáno již několik hypotéz, za jakých podmínek na onom místě záhadně mizí lodě a letadla. Přečtěte si o nich.
Doby, kdy se náhlá zmizení lodí včetně posádky přisuzovala obrovským obludám, nadpozemským stvořením, zlým mořským pannám, Krakenovi, který požíral námořníky, jsou ty tam a vědci s postupem času a především s možností využití moderních technologií zjišťují, co je příčinamináhlých zmizení desítek letadel a plavidel.Bermudský trojúhelník je pomyslná oblast, umístěná jihovýchodně od pobřeží Spojených států. Bermudský trojúhelník však není oficiální název. Ústav zeměpisných jmen v USA neuznává toto pojmenování jako správné a tak ho nazval dle svého - Devilův resp. Ďábelský trojúhelník.
Od pradávna se lidé domnívali, že je tato obávaná oblast v rukou neznámých mocností, všelijakých oblud či dokonce nadpozemských bytostí. Již v minulém století však stále častěji vědci bádali nad touto oblastí a snažili se vysvětlit sobě a především všem ostatním, co za tímto zvláštním jevem stojí. Jedna z možností říká, že za náhlé mizení plavidel může silné magnetické pole. Bermudský trojúhelník je jedním z míst, kde se střelka magnetického kompasu náhle otočí k pravému zeměpisnému severu. Běžně na Zemi se však střelka kompasu natočí k magnetickému severu. Právě odchylka mezi severem zeměpisným a magnetickým znamená pro mořeplavce přímé nebezpečí především v navigaci. Neznalý člověk však něco podobného ani nepostřehne. Tato odchylka se pohybuje kolem hodnoty 24°, což je pro někoho hodnota sice mizivá, pro mořeplavce však velmi znatelná. Pokud tedy podobná situace postihne námořníky, kteří mají do této oblasti namířeno, může dojít k citelnému odchýlení od jejich plánované cesty, a tak se snadno mohou ocitnout v nebezpečí.
Bermudský trojúhelník
Druhou možnou hypotézou je působení silného Golfského proudu. Fakt, že na místě údajného ztroskotání lodě či pádu letadla nebyly nalezeny žádné trosky ani pozůstatky posádek, by mohl objasnit právě tento proud. Ten totiž společně v kombinaci s nepředvídatelným karibsko-atlantickým podnebím vytváří nepříhodné počasí jak pro plavbu, tak pro let. Na lodě zde také čekají četné útesy a mořské proudy, které jim jejich plavbu nijak neulehčí. Zdá se, že faktorů, které vysvětlují záhadu několika století, je dost a dost. Nedávno však přišli s nejnovější, a snad s ještě "dokonalejší" hypotézou britští vědci. Za mizením lodí a dokonce i letadel stojí plyn - methan. Ten totiž vyvěrá z mořských hlubin a vyprchává na hladinu moře, odkud nadále stoupá do ovzduší.
Když totiž tento plyn vystupuje z hlubin na mořskou hladinu ve větším množství, snižuje takhustotu vody až do takového stavu,kdy se většina pevných objektů, tedy včetně lodí, začne propadat a "bořit" do vody. Posádka tak nemá žádnou šanci loď opustit, protože se plavidlo řádově během několika sekund zcela potopí. Stejný osud postihne i posádku se záchrannými vestami. Únik methanu je tedy s největší pravděpodobností příčinou zmizení téměř 20 lodí, které se ztratily od druhé světové války. Tento fakt potvrzuje i jeden z nalezených vraků na dně Atlantického oceánu. Plavidlo - rybářská loď - z roku 1890 až 1930 měla nepoškozený trup, z čehož lze s největší pravděpodobností opravdu usoudit, že se loď doslova propadla na dno moře, a to v horizontální poloze. Kdyby totiž došlo k potopení lodi vlivem jejího poškození, naklonila by se na bok.
To vše však platilo pro lodě. Proč však v oblasti bermudského trojúhelníku padají i letadla? To britští vědci vysvětlují opět jednoduchým způsobem. Methan, který vzejde z podmořské hladiny, nadále stoupá do ovzduší a tak je ohrožuje. Je-li jeho množství v dostatečné míře, může způsobit společně s nedostatkem kyslíku poruchu motorů. Nižší koncentrace jsou však ještě mnohem nebezpečnější. Směs methanu se vzduchem je vysoce výbušná, tudíž by mohla explodovat vlivem žáru z letadlových motorů.



Zmizení lodi Cyclops
Americká nákladní loď Cyclops beze stopy zmizela 4. března roku 1918 s nákladem manganové rudy a 309 členy posádky při cestě z Barbagosu do Norfolku ve Virgínii. Loď byla vybavena vysílačkou, avšak nebyl zaznamenán žádný pokus o radiové spojení nebo volání o pomoc. Často se uvádí, že počasí bylo v době zmizení příznivé a vítr mírný, to však pravděpodobně (stejně jako u řady jiných podobných případů) neodpovídá pravdě.Jako možné vysvětlení byl nejprve uváděn útok nepřátelské německé ponorky, ale po skončení první světové války se ukázalo, že v oblasti katastrofy nebyla žádná ponorka přítomna, stejně jako se zde nevyskytovaly žádné německé námořní miny. Jedna z teorií také říká, že loď unesl k nepříteli její kapitán (původem Němec) nebo došlo k vzpouře posádky právě díky kapitánově podivínské povaze a špatné komunikaci s posádkou.Nedaleko Norfolku byl údajně nalezen vrak lodi, o němž se téměř s jistotou předpokládá, že odpovídá lodi Cyclops. Propagátoři trojúhelníku však vytrvale tvrdí, že jde o jiný vrak.
Zmizení lodi Marine Sulphur Queen
Nákladní loď Marine Sulphur Queen o délce 142 metrů s nákladem 15 000 tun roztavené síry zmizela beze stopy začátkem února roku 1963 při cestě z Beaumontu v Texasu do Norfolku ve Virginii. Na palubě lodi byla v době zmizení posádka 39 mužů. Nebyl zaznamenán žádný pokus o radiové volání o pomoc.Pátrání pobřežní hlídky skončilo bezvýsledně, nebyly objeveny ani zbytky po lodi nebo někdo z členů posádky. Jako předpokládaná příčina zmizení je uváděn např. výbuch nákladu síry, únos Kubánci, otrava posádky plyny z roztavené síry nebo rozlomení trupu lodi. Za nejpravděpodobnější vysvětlení události se pokládá bouře.Pozůstalí po obětech později loď provozující společnost žalovali, soud rozhodl v jejich prospěch s tím, že loď byla v dezolátním stavu.
Zmizení posádky plachetnice Mary Celeste
Dvojstěžník Mary Celeste (na tento název byl přejmenován z původního názvu Amazonka) vyplul z New Yorku 5. listopadu roku 1872 s cílem evropský přístav Janov. Na palubě bylo celkem 10 lidí včetně kapitánovy manželky a malé dcery.Přibližně o měsíc později, 4. prosince, byla Mary Celeste nalezena britským plavidlem Dei Gratia mezi Azorským souostrovím a Portugalskem zcela bez posádky, avšak plně schopná plavby. Na palubě bylo dostatek potravin i pitné vody a alkoholu, zůstaly zde i šperky a cennosti kapitána a členů posádky. Chyběl však sextant a záchranné čluny a vše svědčilo o tom, že posádka opustila loď ve velkém spěchu. Zápisy v nalezeném lodním deníku končily datem 24. listopadu a údaj o tehdejší poloze lodi dokládal, že se v té době nalézala v bermudském trojúhelníku. Od té doby opuštěné plavidlo urazilo přibližně 800 km do místa, kde bylo nalezeno.Spekulace o příčinách náhlého opuštění lodi posádkou obvykle vycházejí z možnosti pirátského únosu (na palubě však byly nalezeny cennosti) nebo otravy posádky například námelem z mouky na pečení chleba, které by mohlo způsobit nepříčetné chování všech na palubě. Další často citovanou možností je i vzpoura posádky proti kapitánu Benjaminu Briggsovi a její únik na člunech, šílenství kapitána Briggse, rychlý únik posádky z obavy před vznícením par alkoholu, za možné je někdy pokládána i vina kapitána Davida Morehousea (resp. posádky) lodě Dei Gratia), protože kapitán se podle některých zdrojů později choval podezřele.
Sonata Artica - Full Moon
22. srpna 2007 v 14:54
|
Mp3jky

Sitting in a corner all alone,
staring from the bottom of his soul,
watching the night come in from the window, window
It'll all collapse tonight, the fullmoon is here again
In sickness and in health, understanding so demanding
It has no name, there's one for every season
Makes him insane to know
Running away from it all
"I'll be safe in a cornfields", he thinks Hunted by his own,
again he feels the moon rising on the sky
Find a barn which to sleep in, but can he hide anymore
Someones at the door, understanding too demanding
Can this be wrong, it's love that is not ending
Makes him insane to know
She should not lock the open door
(run away run away, run way)
Fullmoon is on the sky and He's not a man anymore
Sees the change in Him but can't
(run away run away, run away)
See what became out of her man... Fullmoon
Swimming across the bay,
the nit is gray, so calm today
She doesn't wanna wait.
"We've gotta make the love complete tonight..."
In the mist of the morning he cannot fight anymore
Thousands moon or more, he's been howling
Knock on the door, and scream that is soon ending
Mess on the floor again...
She should not lock the open door
(run away run away, run away)
Fullmoon is on the sky and he's not a man anymore
Sees the change in him but can't
(run away run away, run away)
See what became out of her man
She should not lock the open door
(run away run away, run away)
Fullmoon is on the sky and he's not a man anymore
Sees the change in him but can't
(run away run away, run away)
See what became out of her darling man
She should not lock the open door
(run away run away, run away)
Fullmoon is on the sky and he's not a man anymore
See what became out of her man
staring from the bottom of his soul,
watching the night come in from the window, window
It'll all collapse tonight, the fullmoon is here again
In sickness and in health, understanding so demanding
It has no name, there's one for every season
Makes him insane to know
Running away from it all
"I'll be safe in a cornfields", he thinks Hunted by his own,
again he feels the moon rising on the sky
Find a barn which to sleep in, but can he hide anymore
Someones at the door, understanding too demanding
Can this be wrong, it's love that is not ending
Makes him insane to know
She should not lock the open door
(run away run away, run way)
Fullmoon is on the sky and He's not a man anymore
Sees the change in Him but can't
(run away run away, run away)
See what became out of her man... Fullmoon
Swimming across the bay,
the nit is gray, so calm today
She doesn't wanna wait.
"We've gotta make the love complete tonight..."
In the mist of the morning he cannot fight anymore
Thousands moon or more, he's been howling
Knock on the door, and scream that is soon ending
Mess on the floor again...
She should not lock the open door
(run away run away, run away)
Fullmoon is on the sky and he's not a man anymore
Sees the change in him but can't
(run away run away, run away)
See what became out of her man
She should not lock the open door
(run away run away, run away)
Fullmoon is on the sky and he's not a man anymore
Sees the change in him but can't
(run away run away, run away)
See what became out of her darling man
She should not lock the open door
(run away run away, run away)
Fullmoon is on the sky and he's not a man anymore
See what became out of her man
Co je to úspěch
21. srpna 2007 v 15:03
|
Blbosti
Úspěch ve 4 letech je... že pleny zůstanou suché.
Úspěch ve 12 letech je... že máš přátele vrstevníky.
Úspěch ve 18 letech je... že máš řidičský průkaz.
Úspěch ve 20 letech je... že žiješ pohlavním životem.
Úspěch ve 30 letech je... že máš peníze.
Úspěch ve 40 letech je... že máš peníze.
Úspěch v 50 letech je... že máš peníze.
Úspěch v 60 letech je... že žiješ pohlavním životem.
Úspěch v 70 letech je... že máš řidičský průkaz.
Úspěch v 80 letech je... že máš přátele vrstevníky.
Úspěch v 90 letech je... že pleny zůstanou suché.
Úspěch ve 12 letech je... že máš přátele vrstevníky.
Úspěch ve 18 letech je... že máš řidičský průkaz.
Úspěch ve 20 letech je... že žiješ pohlavním životem.
Úspěch ve 30 letech je... že máš peníze.
Úspěch ve 40 letech je... že máš peníze.
Úspěch v 50 letech je... že máš peníze.
Úspěch v 60 letech je... že žiješ pohlavním životem.
Úspěch v 70 letech je... že máš řidičský průkaz.
Úspěch v 80 letech je... že máš přátele vrstevníky.
Úspěch v 90 letech je... že pleny zůstanou suché.
Ftipné ftipy :D
21. srpna 2007 v 14:55
|
Blbosti
Jeden malý chlapeček se vždy před spaním pečlivě modlil. Jednou si tatínek
řekl, že si synkovu modlitbu poslechne. Tak večer zastavil s uchem na
dveřích. Synek odříkal Otčenáš a poté:
"Dobrou noc tati, dobrou noc mami, dobrou noc babi, sbohem dědo."
Týden na to dědeček umřel a tatínek si vzpomněl na divnou modlitbu a velice ho to překvapilo. Proto se večer zase zastavil u dveří a poslouchal:
"Dobrou noc tati, dobrou noc mami, sbohem babi."
A za týden umřela babička.
Tatínkovi už se to vůbec nelíbilo, a o to více ho šokovala večerní
modlitba:
"Dobrou noc mami, sbohem tati."
Neváhal, vzal vkladní knížky a jel si na týden užívat zbytku života. Chodil
řekl, že si synkovu modlitbu poslechne. Tak večer zastavil s uchem na
dveřích. Synek odříkal Otčenáš a poté:
"Dobrou noc tati, dobrou noc mami, dobrou noc babi, sbohem dědo."
Týden na to dědeček umřel a tatínek si vzpomněl na divnou modlitbu a velice ho to překvapilo. Proto se večer zase zastavil u dveří a poslouchal:
"Dobrou noc tati, dobrou noc mami, sbohem babi."
A za týden umřela babička.
Tatínkovi už se to vůbec nelíbilo, a o to více ho šokovala večerní
modlitba:
"Dobrou noc mami, sbohem tati."
Neváhal, vzal vkladní knížky a jel si na týden užívat zbytku života. Chodil
po barech, nechal se doprovázet sličnými ženami až na hotelový pokoj... Po
čtrnácti dnech vyvádění (když mu došly peníze...) si uvědomil, že před
týdnem měl podle synovy modlitby umřít a naopak že pořád žije. Šel tedy
domů. Hned u dveří na něj vyrazila jeho žena:
"Ty svině ožralá, co ty seš to za člověka, všechno jsi propil, taháš se s
děvkama. Mezitím před týdnem umřel soused a ani na pohřbu jsi mu nebyl...!"
čtrnácti dnech vyvádění (když mu došly peníze...) si uvědomil, že před
týdnem měl podle synovy modlitby umřít a naopak že pořád žije. Šel tedy
domů. Hned u dveří na něj vyrazila jeho žena:
"Ty svině ožralá, co ty seš to za člověka, všechno jsi propil, taháš se s
děvkama. Mezitím před týdnem umřel soused a ani na pohřbu jsi mu nebyl...!"
Muži a domácnost :))
21. srpna 2007 v 14:49
|
Blbosti
Měla k nám včera nečekaně přijít návštěva, v ledničce vymeteno, i poslala jsem svého muže do Tesca nakoupit. Povídám: "Drahý, v kuchyni máš lísteček, co máš koupit," a šla jsem si po svém. Sedl do auta, odjel a za 15 minut telefon. "Prosím tě, jak mám koupit 250 gramů hladké mouky?" Místo lístku s nákupem - velkým jako kráva - mi sebral recept na buchtu, který jsem měla položený u počítače, a jel podle toho nakupovat.
Mě pobavil, když mi "ukradl" ve sprše peelingový sprchový gel (byl línej si dojít pro svůj) a povídá: Prosím tě, jak to tady máš dlouho? Dyť je v tom nějakej písek, nebo co. To je zkažený, ne?
Můj syn byl na podzim se svým tátou na víkendu v horách. Přijeli a já se ptám, co to má syn na sobě? Tatínek, že prý jsem mu asi koupila nový tepláky, ne? Synek běhal celý víkend venku v pyžamových kalhotách. V čem spal, netuším.
Je to už dávno, dcera byla v jeslích. Tatínek ji šel konečně poprvé vyzvednout. Řekla jsem mu "Jitka ma kyblíček". Pro nás ženský je samozřejmé,že se jedná o značku na šatničce. Co myslíte, že hledal? Ano, samozřejmě hledal kýbl, ve kterým ma dcera oblečení. Není to poklad?
On je pečlivý, přesný matematik, ale je třeba naprosto přesně nazvat položku, kterou chcete koupit, protože jinak nepřinese nic. Tak třeba "Šlehačku neměli". "Neměli? A koukal ses tam vedle jogurtu?" "Jo, koukal, ale neměli. Měli tam 12% a 18% smetanu ke šlehání, ale šlehačku NE!" A nedělej ze mne blbce!
Můj muž jen tak mimochodem povídá: Já jsem ani nevěděl, že máme pračku se sušičkou! Já na to: no to teda nemáme... On: no to je divný, já jsem vypral prádlo a když jsem ho vyndal, tak bylo suchý! No ale stejně jsem ho pověsil na balkon, aby doschlo.!!! Ano, prádlo bylo suché, protože nepovolil vodu! Pračka tudíž neprala, on vyndal ty svý smradlavý a špinavý fusekle a ještě je pověsil na balkon !
Já jsem nedávno mého drahého nachytala, jak utírá prach na televizi svýma ponožkama. Na můj zděšený výkřik reagoval slovy: No co, stejně se budou prát...
Můj muž jel jednou na služebku a místo sprcháče si vzal můj kondicioner na vlasy. Když jsem se ptala, co s ním dělal, tak prý myl (i vlasy) prý mu bylo divný, že to nepění, ale asi prý nějaká novinka...
Můj muž miluje ty sladké čokoládové kokosové tyčinky, oplatky, banánky v čokoládě atd. Při nákupu v Kauflandu ukládáme všecho do tašek páté přes deváté a doma to vyklopíme a uklízíme kam patří. Manžel iniciativní jal se vybalovat nákup a své zamilované tyčinky si odnesl do svého šuplíku. Jenže se mu k těm dobrotám přimíchala i jedna malá náhradní kostka do WC, co se dává do obalu a zavěsí v záchodové míse. Večer u televize slyším jako vždy typické rozbalování a šustění, křupnutí, cucání a najednou vyskočil z pohovky, rozsvítil a zařval: "Fuj, co to dělají za hnůj, zase nějaká inovace...". No zkrátka, mlsný jak pes a už neví co by sežral.
Byla jsem v porodnici a chtěla jsem po manželovi koupit balení neperlivé vody, prsní vložky a toaletní papír. Dostala jsem balení minerálky, odličovací tampóny a papírové kuchyňské utěrky ...
Mě pobavil, když mi "ukradl" ve sprše peelingový sprchový gel (byl línej si dojít pro svůj) a povídá: Prosím tě, jak to tady máš dlouho? Dyť je v tom nějakej písek, nebo co. To je zkažený, ne?
Můj syn byl na podzim se svým tátou na víkendu v horách. Přijeli a já se ptám, co to má syn na sobě? Tatínek, že prý jsem mu asi koupila nový tepláky, ne? Synek běhal celý víkend venku v pyžamových kalhotách. V čem spal, netuším.
Je to už dávno, dcera byla v jeslích. Tatínek ji šel konečně poprvé vyzvednout. Řekla jsem mu "Jitka ma kyblíček". Pro nás ženský je samozřejmé,že se jedná o značku na šatničce. Co myslíte, že hledal? Ano, samozřejmě hledal kýbl, ve kterým ma dcera oblečení. Není to poklad?
On je pečlivý, přesný matematik, ale je třeba naprosto přesně nazvat položku, kterou chcete koupit, protože jinak nepřinese nic. Tak třeba "Šlehačku neměli". "Neměli? A koukal ses tam vedle jogurtu?" "Jo, koukal, ale neměli. Měli tam 12% a 18% smetanu ke šlehání, ale šlehačku NE!" A nedělej ze mne blbce!
Můj muž jen tak mimochodem povídá: Já jsem ani nevěděl, že máme pračku se sušičkou! Já na to: no to teda nemáme... On: no to je divný, já jsem vypral prádlo a když jsem ho vyndal, tak bylo suchý! No ale stejně jsem ho pověsil na balkon, aby doschlo.!!! Ano, prádlo bylo suché, protože nepovolil vodu! Pračka tudíž neprala, on vyndal ty svý smradlavý a špinavý fusekle a ještě je pověsil na balkon !
Já jsem nedávno mého drahého nachytala, jak utírá prach na televizi svýma ponožkama. Na můj zděšený výkřik reagoval slovy: No co, stejně se budou prát...
Můj muž jel jednou na služebku a místo sprcháče si vzal můj kondicioner na vlasy. Když jsem se ptala, co s ním dělal, tak prý myl (i vlasy) prý mu bylo divný, že to nepění, ale asi prý nějaká novinka...
Můj muž miluje ty sladké čokoládové kokosové tyčinky, oplatky, banánky v čokoládě atd. Při nákupu v Kauflandu ukládáme všecho do tašek páté přes deváté a doma to vyklopíme a uklízíme kam patří. Manžel iniciativní jal se vybalovat nákup a své zamilované tyčinky si odnesl do svého šuplíku. Jenže se mu k těm dobrotám přimíchala i jedna malá náhradní kostka do WC, co se dává do obalu a zavěsí v záchodové míse. Večer u televize slyším jako vždy typické rozbalování a šustění, křupnutí, cucání a najednou vyskočil z pohovky, rozsvítil a zařval: "Fuj, co to dělají za hnůj, zase nějaká inovace...". No zkrátka, mlsný jak pes a už neví co by sežral.
Byla jsem v porodnici a chtěla jsem po manželovi koupit balení neperlivé vody, prsní vložky a toaletní papír. Dostala jsem balení minerálky, odličovací tampóny a papírové kuchyňské utěrky ...
Uvařila jsem hrachovou polévku, dojedli jsme jí a já jsem napustila vodu do hrnce, aby se odmočil. Druhý den jsem přišla z práce později než manžel a ptala jsem se jestli má hlad. Odpověděl, že dojedl tu polívku ....
Muž jel výjimečně do práce autem, stál u semaforu, tak chtěl využít čas tak, že si koupí noviny, najednou vidí jak kolem jede tramvaj, kterou běžně jezdí, tak se za ní rozběhl a dojel s ní do práce... Když šel z práce vzpomněl si, že jel autem a auto nikde, tak volal na policii, že mu ukradli auto... a policajti říkali: "Tak to jste byl, vy kdo nechal auto na křižovatce???"
Manžel jel na služebku do Francie. Ptal se mě, co bych chtěla přivézt jako dárek. A protože si radši oblečení, parfémy a šminky kupuju sama, tak povídám: Třeba nějakou masku na obličej. Ráno před odjezdem mě budí: Prosím tě, jaký máš číslo obličeje???
Včera jsem koupila chlebové placky Pita. Dala jsem je do zásobníku na chleba a když můj muž opět prolézal, kde by co zbaštil, přišel za mnou s těmi plackami a on se ptá "je tohle k jidlu ?" no a já, právě v dobré náladě mu říkám "ne to je nový toaletní papír" a od odpověděl: "tak proč to je mezi chlebem?"
On je silně pod pantoflem, ale jednou za čas se vzepře a uteče do hospody, a když už je venku, tak chlastá do rána. Při jednom takovém výletě dorazil k ránu k jejich peneláku totálně na mol, vyšlapal schody (nemají výtah) a protože se nemohl strefit klíčem do zámku začal bouchat na dveře a zuřivě zvonit na ženu a při tom ječel: "ty vole neser mě a pusť mě domů, Andreo, votevři!" takhle tam řval a bouchal hodnou chvíli, v tom přilítla manželka z vyššího patra, jednu mu flákla a táhla ho domů....
Já jsem včera pekla rebarborový koláč, ruce opatlané od těsta a zapomněla jsem si vystříkat plech takovým sprejem místo vymazání. No a s těma zapatlanýma rukama říkám manželovi: "Mohl bys mi, prosím Tě, vystříkat pekáč?" Jeho překvapený výraz vidím ještě teď a když se mě zeptal s mrknutím oka: "Teď když děti nespí" ???
Muž jel výjimečně do práce autem, stál u semaforu, tak chtěl využít čas tak, že si koupí noviny, najednou vidí jak kolem jede tramvaj, kterou běžně jezdí, tak se za ní rozběhl a dojel s ní do práce... Když šel z práce vzpomněl si, že jel autem a auto nikde, tak volal na policii, že mu ukradli auto... a policajti říkali: "Tak to jste byl, vy kdo nechal auto na křižovatce???"
Manžel jel na služebku do Francie. Ptal se mě, co bych chtěla přivézt jako dárek. A protože si radši oblečení, parfémy a šminky kupuju sama, tak povídám: Třeba nějakou masku na obličej. Ráno před odjezdem mě budí: Prosím tě, jaký máš číslo obličeje???
Včera jsem koupila chlebové placky Pita. Dala jsem je do zásobníku na chleba a když můj muž opět prolézal, kde by co zbaštil, přišel za mnou s těmi plackami a on se ptá "je tohle k jidlu ?" no a já, právě v dobré náladě mu říkám "ne to je nový toaletní papír" a od odpověděl: "tak proč to je mezi chlebem?"
On je silně pod pantoflem, ale jednou za čas se vzepře a uteče do hospody, a když už je venku, tak chlastá do rána. Při jednom takovém výletě dorazil k ránu k jejich peneláku totálně na mol, vyšlapal schody (nemají výtah) a protože se nemohl strefit klíčem do zámku začal bouchat na dveře a zuřivě zvonit na ženu a při tom ječel: "ty vole neser mě a pusť mě domů, Andreo, votevři!" takhle tam řval a bouchal hodnou chvíli, v tom přilítla manželka z vyššího patra, jednu mu flákla a táhla ho domů....
Já jsem včera pekla rebarborový koláč, ruce opatlané od těsta a zapomněla jsem si vystříkat plech takovým sprejem místo vymazání. No a s těma zapatlanýma rukama říkám manželovi: "Mohl bys mi, prosím Tě, vystříkat pekáč?" Jeho překvapený výraz vidím ještě teď a když se mě zeptal s mrknutím oka: "Teď když děti nespí" ???
Jsou kočky cikáni ?
21. srpna 2007 v 14:40
|
Blbosti
věc | kočka | cikán |
činnost | nic nedělá | nic nedělá |
lov | na venkově je občas loví psy | na venkově občas loví psy |
chování | nezná hranice (leze pod ploty) | nezná hranice (leze přes ploty) |
stravování | čeká až dostane nažrat | čeká až dostane sociální dávky |
dodatek | nají se i z cizí misky | nají se i z cizího nákupu |
spánek | spí přes den, v noci se rvou a bývají hluční | spí přes den, v noci se rvou a bývají hluční |
Ke vší smůle se však kočka na rozdíl od cikána občas nechá přejet autem.

jn...Tokio hotel
21. srpna 2007 v 14:31
|
Blbosti
Tokio Hotel se rozhodnou, že pojedou na dovolenou do Španělska....
Gustav: "No, tak mi tam říkejte DeGustav!"
Georg: "Tak já tam budu DeGeorg!"
Tom: "DeTom, to zní super."
Bill se naštve a říká: "Ja s vami nikam nejdu!!!"
Gustav: "No, tak mi tam říkejte DeGustav!"
Georg: "Tak já tam budu DeGeorg!"
Tom: "DeTom, to zní super."
Bill se naštve a říká: "Ja s vami nikam nejdu!!!"






